Článek převzat z webu České televize.
"Globální změny podnebí a oteplování planety posouvají jižní Moravu do středomořského klimatu. V horizontu sedmdesáti let by Jihomoravský kraj i Polabí mohly podle klimatologů zažívat stejné klima jako dnes chorvatský Dubrovník.
Básník Jan Skácel před lety označil Mikulov za kousek Itálie přenesený na jižní Moravu. Nejteplejší a co do nadmořské výšky nízko položený region Česka ovšem podle meteorologů čekají italské podmínky nejen v básnických metaforách, ale i ve skutečnosti – a proměna podnebí se rozhodně nebude týkat pouze Mikulova.
"Od roku 1980 dochází k nárůstu roků, které lze charakterizovat jako mediteránní či subtropický typ počasí," konstatoval vědecký tým z brněnské pobočky ČHMÚ ve své letošnístudii. "Pro území střední Evropy se ukazuje, že převážně ve vzdálenější budoucnosti (2071–2100) dojde k masivnějšímu nástupu mediteránních typů počasí, a to v oblastech s nižší nadmořskou výškou."
Výpočty modelu Aladin, na nějž se odvolávají, počítají s tím, že se za šedesát až devadesát let promění jižní Morava včetně Horno- a Dolnomoravského úvalu ve středomořské klima, stejná změna podnebí postihne i Polabí a pražskou kotlinu. Mediteránní klima se bude týkat i velké části západního a jižního Slovenska včetně Žitného ostrova a dolního Rakouska podél toku Dunaje a v oblasti Neziderského jezera.
Dva tisíce hodin slunečního svitu
V současnosti je teplota jihomoravského regionu v průměru o stupeň teplejší než ve zbytku republiky. Blíže ke Středomoří oblast posouvá také mírná zima, vápenitá půda a víc než dva tisíce hodin slunečního svitu za rok, který sice svědčí zdejšímu vínu, může ale způsobovat problémy obilnému zemědělství.
"Jižní Moravu nejvíce ovlivňují globální změny," doplňuje Karel Klem z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. "Dlouhodobý aspekt je zvýšení teploty o půl stupně za posledních padesát let, pokles srážek a zvýšení koncentrace CO2. Nad tím většinou zemědělci jen mávnou rukou, protože tyto aspekty se projevují za dvacet, za padesát let, druhý aspekt je ale mnohem závažnější, a to vyšší extremita počasí."
Srbská pšenice a italští netopýři
Podle Klema stejné změny klimatu, které ohřívají jižní Moravu a podnebně ji posouvají do Středomoří, způsobují i razantní výkyvy počasí, jež vedou k tomu, že se už nejde zcela spoléhat na úrodnost zdejší půdy. "Stres suchem může způsobit snížení kvality zrna v podobě jeho velikosti, která je přitom důležitá pro pekařskou jakost pšenice i pro sladovnický ječmen. V jednom ročníku potravinářské kvality dosáhneme a ve druhém ji naplníme jen z deseti procent," dodává s tím, že už nyní musejí zemědělci využívat odrůdy z jižních zemí. U ozimé pšenice se tak pěstují odrůdy ze Srbska, importované zrno ovšem není zvyklé na tuzemské půdy ani klimatické podmínky (zejména chladnější zimy).
Posilující středomořský charakter jižní Moravy potvrzují botanici, a jak upozornil Radoslav Němec ze znojemského Jihomoravského muzea, už dnes je možné u Dyje vypěstovat citronečník trojlistý nebo fíkovník. U Hustopečí každoročně vykvétá nejsevernější evropský sad mandloní a chráněná dílna ve Starovičkách na Břeclavsku začala pro své výrobky na dvou hektarech pěstovat levanduli, jež je typická zejména pro francouzskou Provence.
O proměnách tuzemského podnebí svědčí také opakovaná hlášení zoologů o nálezu druhů, které nejsou pro Česko na rozdíl od jižních oblastí typické. Za poslední dekádu zoologové na jižní Moravě odhalili mimo jiné výskyt tří nových druhů netopýrů – netopýra Savia, jenž žije v severní Africe a v podhůří Alp, netopýra jižního a létavce stěhovavého."
Odkaz do galerie video archívu ČT - reportáž:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/315268-na-morave-jako-na-jadranu-cesko-miri-ke-stredomorskemu-klimatu/
